Přehled základních změn od 1. 1. 2015
A – Daň z přidané hodnoty
1. změna sazeb
Od roku 2015 platí tři sazby DPH: základní, snížená a druhá snížená
- základní sazba DPH je 21%
- první snížená sazba DPH je 15%
- druhá snížená sazba DPH je 10%
První dvě sazby platí v uvedené výši od roku 2013, druhá snížená sazba platí od roku 2015.
Základní sazba DPH
Základní sazba činí 21%. Uplatňujeme ji na naprostou většinu zboží a služeb.
První snížená sazba DPH
První snížená sazba činí 15%. Uplatňujeme ji na teplo, chlad a zboží uvedené v příloze 3 zákona o DPH a na služby uvedené v příloze 2 tamtéž.
Druhá snížená sazba DPH
Druhá snížená sazba, platná od roku 2015, činí 10%. Uplatníme ji na položky uvedené v Příloze 3a) zákona o DPH.
2. zálohy u neúčtujících plátců
Přijaté zálohy budou zdaňovány u všech plátců, bez ohledu na to, zda vedou či nevedou účetnictví.
3. daňové doklady
Dochází ke zrovnoprávnění listinných a elektronických daňových dokladů. Elektronický daňový doklad je takový doklad, který je elektronicky vystaven a doručen. S elektronickým dokladem musí odběratel souhlasit, přičemž souhlas je možno udělit i „mlčky“, tedy akceptací elektronického dokladu bez protestů.
V případě použití režimu přenesení daňové povinnosti (stavební a montážní práce či dodání odpadu) je nutno na daňový doklad uvést text „daň odvede zákazník“.
Zjednodušený daňový doklad lze vystavit v případě, že částka k úhradě celkem (tedy včetně daně) není vyšší než 10 000,- Kč, a to bez ohledu na způsob úhrady.
Do konce lhůty pro uchovávání daňových dokladů (10 let u faktur vydaných) je nutno zajistit:
– věrohodnost původu – skutečnost, že je zaručena totožnost osoby poskytovatele plnění, nebo která daňový doklad oprávněně vystavila
– neporušenost obsahu – skutečnost, že obsah daňového dokladu, požadovaný zákonem, nebyl měněn
– čitelnost – skutečnost, že je možné se seznámit s obsahem daňového dokladu přímo nebo prostřednictvím technického zařízení
V případě kontroly ze strany finančního úřadu je nutno vedle daňových dokladů prokázat uskutečnění či přijetí zdanitelného plnění dále tzv. „auditní stopou“. Tedy být schopen doložit plnění např. objednávkou, smlouvou, dodacím listem, předávacím protokolem, přepravním dokladem, úhradou apod.
Podrobnosti se lze dočíst zde: Pravidla fakturace EU
4. zjednodušení uplatnění režimu přenesení daňové povinnosti u stavebních a montážních prací
Pokud bude RPDP uplatněn dodavatelem i odběratelem, nebude uplatnění RPDP správcem daně zpochybněno, a nedojde k doměření daně nebo zamezení uplatnění odpočtu daně.
5. režim přenesení daňové povinnosti při dodání odpadu
Je možno požádat GFŘ o závazné posouzení, zda dodání určitého zboží spadá do RPDP. Poplatek za vydání posouzení je 10 tis. Kč.
Dochází k rozšíření seznamu zboží, při jehož dodání se použije RPDP, o odpad z vlny, hedvábí, bavlny, nití, zvířecích chlupů a chemických vláken.
6. registr plátců
V registru plátců DPH bude nově zveřejněno:
- číslo účtu plátce
- sdělení, zda plátce je či není nespolehlivým plátcem
Abychom se vyhnuli ručení a případnému dvojímu zaplacení DPH (dodavateli a pak finančnímu úřadu za nespolehlivého plátce), můžeme využít zvláštní způsob zajištění daně podle § 109a zákona o DPH a zaplatit DPH místo dodavateli přímo na účet správce daně.
Současně s takovou platbou uvedeme
- identifikaci poskytovatele zdanitelného plnění
- daň, na kterou je úhrada určena
- identifikaci příjemce zdanitelného plnění
- den uskutečnění zdanitelného plnění nebo den přijetí úplaty poskytovatelem zdanitelného plnění (pokud toto neuvedeme, bude se mít za to, že takovým dnem je den přijetí platby správcem daně)
K tomuto postupu si ale zajistíme od svého dodavatele souhlas (nejlépe písemný), jinak by po nás mohl částku, kterou jsme místo jemu odvedli jeho správci daně, vymáhat jako dluh.
7. zdaňovací období
Zdaňovacím obdobím je měsíc. O čtvrtletní zdaňovací období lze požádat, pokud:
- obrat není vyšší než 10 mil. Kč za rok
- plátce není členem skupiny
- plátce není nespolehlivým plátcem
Požádat nelze v roce registrace plátce a v roce následujícím.
Čtvrtletní plátci DPH, registrovaní v roce 2011 a dříve, zůstávají automaticky i nadále čtvrtletními plátci. Čtvrtletní plátci, registrovaní v roce 2012, se mohou rozhodnout, že budou čtvrtletními plátci i nadále. Podle důvodové zprávy se takové rozhodnutí nemusí oznamovat správci daně.
8. evidence pro daňové účely
U přijatých zdanitelných plnění se eviduje i DIČ poskytovatele, s výjimkou zjednodušených daňových dokladů, z důvodu efektivnosti a zrychlení systému kontroly
9. nespolehlivý plátce
Je zaváděn nový institut tzv. nespolehlivého plátce, který slouží správci daně k tomu, aby v případě detekce podvodného jednání daňového subjektu, které však není samo o sobě důvodem pro zrušení registrace k DPH, mohl informaci o nespolehlivosti konkrétního plátce zveřejnit a současně aby u příjemce plnění od nespolehlivého plátce uplatnil ručení za daň. Toto opatření reflektuje dosavadní praxi, kdy správce daně má informace o tom, že daňový subjekt je zapojen do podvodného řetězce, případně nehradí svoji daňovou povinnost.
Pro získání statusu nespolehlivého plátce je zapotřebí závažně porušit povinnosti vztahující se ke správě daně z přidané hodnoty. Nejedná se tedy pouze o povinnosti vyplývající ze zákona o dani z přidané hodnoty, ale rovněž o povinnosti vyplývající z daňového řádu. Za typické povinnosti
vznikající při správě daně z přidané hodnoty lze považovat například povinnost podat daňové tvrzení, povinnost uhradit daň, povinnost součinnosti se správcem daně při daňové kontrole nebo při ověřování skutečností uvedených v daňovém tvrzení či registračních údajích.
Porušení povinností, za nějž lze získat status nespolehlivý plátce, však musí mít určitou intenzitu. Musí tedy být naplněno kritérium závažnosti. Za závažné porušení povinnosti vztahující se ke správě daně z přidané hodnoty lze považovat takové porušení zákonem stanovené povinnosti, které svou intenzitou ohrožuje veřejný zájem na řádném výběru daně z přidané hodnoty. Nelze tak sankcionovat formální porušení povinností stanovených zákonem (např. opomenutí údajů v přihlášce k registraci či daňovém přiznání), které z hlediska správy a výběru daně by nemělo prakticky žádný negativní dopad. Daný institut by měl dopadat pouze na takové porušování povinností, ve kterém lze spatřovat riziko daňových úniků. Správce daně by tak měl tento nástroj využívat v boji proti nekalým praktikám některých daňových subjektů, nikoli jako nástroj pro sankcionování běžných plátců, kteří jinak plní řádně své daňové povinnosti. Proto bude jednotlivé porušení posuzovat zejména s ohledem na osobu plátce, jeho dosavadní zkušenosti s tímto plátcem a s ohledem na to, jakou míru rizika pro veřejné rozpočty porušení dané povinnosti představuje.
Výklad pojmu nespolehlivý plátce, jakož i usměrňování výkladové praxe, bude prováděno výkladovými stanovisky Generálního finančního ředitelství (GFŘ). Tento způsob sjednocování výkladových podmínek umožňuje operativnější reakci GFŘ na poznatky praxe pokud jde o plátce, kteří by se vyhýbali zákonné povinnosti platit DPH. GFŘ bude využívat výkladové stanovisko ke sjednocování rozhodovací praxe správců daně tak, aby výklad pojmu nespolehlivý plátce byl ze strany správců daně pokud možno jednotný.
Proti rozhodnutí o nespolehlivém plátci je možno se odvolat do 15 dnů. Odvolání má odkladný účinek, který může být z vážných důvodů vyloučen.
O změnu statutu lze požádat nejdříve po roce.
Údaj o tom, zda určitý daňový subjekt je či není spolehlivým plátcem, lze získat z evidence plátců DPH. Je otázkou, zda bude na internetu zveřejněn rovněž hromadný seznam nespolehlivých plátců.
10. rozšíření případů ručení za daň
Nově odběratel ručí za daň, pokud ji dodavatel i přes výzvu a vymáhání neuhradí, pokud:
- provede úhradu na neregistrovaný účet
- je dodavatel nespolehlivým plátcem
- pokud dodavatel pohonných hmot není registrován jako distributor pohonných hmot v příslušném registru, dostupném na internetu
B – Daň z příjmů
1. solidární zvýšení daně z příjmů fyzických osob 2015
- ve výši 7 % z nadlimitního příjmu - limit: 48 násobek průměrné mzdy podle zákona 589/1992 Sb. = 1.277.328 Kč za rok (106.444 Kč za měsíc)
- zaměstnanci – hrubý příjem (nikoliv superhrubá mzda)
- podnikatelé – dílčí základ z podnikání
- součet dílčích DZ ze zaměstnání a podnikání
- solidární zvýšení (roční) = povinnost podat DP
2. omezení výdajových paušálů
- týká se příjmů
- z řemeslné živnosti 80% - max. 1.600 tis. Kč
- ze živnosti 60% - max. 1.200 tis. Kč
- z jiného podnikání (lékaři, advokáti, auditoři, daňoví poradci) 40% - max. 800 tis. Kč
- z pronájmu 30% - max. 600 tis. Kč
3.Vyšší slevy na více dětí
- 1. dítě: 13 404 Kč/rok; 1 117 Kč/měsíc
- 2. dítě: 15 804 Kč/rok; 1 317 Kč/měsíc
- 3. dítě: 17 004 Kč/rok; 1 417 Kč/měsíc
C – Ostatní daňové změny
1. zrušení stropů na zdravotním pojištění (2013 – 2015)
Po přechodné období budou zrušeny stropy na zdravotní pojištění.
Strop na sociální pojištění zůstává zachován.
2. Maximální dohodnuté doby splatnosti faktur
• Směrnice EP a Rady 2011/7/EU
• mezi podnikateli – standardně 30 dní, max. 60 dní
• dodávky státu – max. 30 dní